Autorky a autoři


Svět knihy Praha 2025

Výstaviště Holešovice 15.-18. 5. 2025



Ana Paula Tavares *1952

Ana Paula Tavares; foto: Ozias Filho

Angolská spisovatelka, historička, antropoložka a literární badatelka. Studovala historii, brazilskou literaturu a portugalsky psané africké literatury na Univerzitě v Lisabonu, kde také získala doktorát z antropologie dějin. Zaměřuje se na historii a literaturu Afriky, zejména Angoly. Působí jako vědecká pracovnice, univerzitní pedagožka a spolupracuje s rozhlasovou stanicí RDP-África. Publikovala řadu odborných knih, kapitol v odborných sbornících i prozaických textů, básnických sbírek a básní. V češtině vyšlo několik jejích básní časopisecky (PLAV 9/2020, “Mezi oceány: hlasy žen lusofonní Afriky”) v překladu Lucie Koryntové. Autorčiny básně v překladu Marie Havlíkové a Lucie Koryntové zazněly také během litrárního večera festivalu Den Poezie v roce 2023. Autorka má osobitý jazyk, v němž se prolínají vzpomínky, africká identita a kritika společenských problémů Angoly.


Filipe Melo *1977

Filipe Melo; foto: Joana Linda

Hudebník, režisér a autor komiksů. Od dětství miloval klavír a improvizaci, což ho přivedlo až na Berklee College of Music v Bostonu. Hrál s legendami jako Benny Golson, Sérgio Godinho či Sheila Jordan, skládá hudbu pro film i divadlo a vystupuje s významnými portugalskými orchestry. Ve filmové oblasti prorazil s krátkými snímky “Sleepwalk” a “O Lobo Solitário”, za které získal portugalské ceny Sophia a druhý z nich se dostal i na shortlist Oscarů. Jeho komiksy vyšly v několika zemích a kniha “Balada para Sophie” (“Balada pro Sofii”, Comics Centrum 2022) byla nominována na Eisnerovu cenu.

Filipe Melo v českých médiích:


Gonçalo M. Tavares *1970

Gonçalo M. Tavares; foto: Joana Caiano

Portugalský autor pohybující se napříč literárními žánry je známý pro svůj originální a vysoce inovativní a tvůrčí přístup k jazyku. Získal významná literární ocenění v Portugalsku i v zahraničí, například Prix du Meilleur Livre Étranger 2010 za dílo “Aprender a rezar na Era da Técnica”. Jeho knihy byly adaptovány pro divadlo a film i další umělecké formy, jako tanec, výtvarné umění a mnoho dalšího. Kromě jiného je Tavares také autorem knižní série “O Bairro”, kde v krátkých příbězích plných humoru, satiry a filozofie ožívají literární velikáni, aby obývali fiktivní čtvrť. Jedno z nejoceňovanějších autorových děl “Jerusalém” vyjde letos v českém překladu Lady Weissové.

Gonçalo M. Tavares v českých médiích:


João Luís Barreto Guimarães *1967

João Luís Barreto Guimarães; foto:Teresa Guimarães

Portugalský básník, překladatel a lékař pochází z Porta. Napsal již 13 sbírek poezie, které mu přinesly řadu portugalských i zahraničních ocenění. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků a vydána v Evropě, USA i Jižní Koreji. V roce 2022 získal prestižní Prémio Pessoa, udělovanou osobnostem, které se významně zasloužily o portugalskou kulturu. V České republice vyšly jeho básnické sbírky “Nómada” (“Tulák”, Togga 2022) a “Mediterrâneo” (“Středomoří”, Togga 2023) v překladu Kateřiny Ritterové. Do autorovy poezie promlouvá jeho lékařská profese. Tvorba je psána civilním jazykem a má humanistické ladění. Zaměřuje se spíše na objektivní realitu a vyznačuje se humorem a ironií.

João Luís Barreto Guimarães v českých médiích:


Lídia Jorge *1946

Lídia Jorge; foto: Sophie Bassouls

Portugalská autorka, která se zaměřuje na historickou paměť, postkoloniální zkušenost a postavení žen ve společnosti. Debutovala v roce 1980 románem “O Dia dos Prodígios”, ale teprve s knihou “A Costa dos Murmúrios” (1988), reflektující koloniální válku, si získala uznání v Portugalsku i v zahraničí. Kromě románů píše také povídky, eseje, fejetony, divadelní hry a knihy pro děti. Její knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a získaly prestižní zahraniční ocenění. Dvě z nich se dočkaly filmové adaptace. Lídia Jorge pravidelně přispívá do novin “Jornal de Letras”, “Público” a “El País”. V češtině vyšly její romány “Os Memoráveis” (“Nezapomenutelní”, Protimluv 2024, překlad Lucie Luz) a “Misericórdia” (“Milosrdenství”, Argo 2025, překlad Marie Havlíková).

Lídia Jorge v českých médiích:


Madalena Matoso *1974

Madalena Matoso; foto: Catarina Rosa

Madalena je portugalská ilustrátorka pocházející z Lisabonu. V roce 1999 založila společně s přáteli nakladatelství Planeta Tangerina. Nejprve se jednalo o kreativní studio, od roku 2004 však studio začalo s ediční činností, kde ilustrovaná kniha představuje prostor plný možností, objekt výzkumu a experimentování a setkání s různými čtenáři. Ve svých projektech se Madalena zaměřuje na zkoumání vztahu mezi slovem a obrazem. Zajímá ji, jak se tyto dva kódy vzájemně ovlivňují a jak mohou vytvářet dialog, humor, napětí a dvojznačnost. Za svoji práci získala opakovaně národní ocenění za ilustraci a čestná uznání na knižním veletrhu v Bologni. Nakladatelství Baobab vydalo již tři knihy ilustrované Madalenou: Klapy Klap (2018), Uvnitř (2019) a Jak vidět neviditelné (2023). Na veletrhu bude pokřtěn český překlad titulu Například růže, který připravuje nakladatelství Pink Box.

Madalena Matoso v českých médiích:


Rui Zink *1961

Rui Zink; foto: arquivo pessoal

Portugalský spisovatel a profesor na Universidade Nova de Lisboa. Vystudoval portugalskou lidovou kulturu a literaturu a později doktorát, který obhájil svou disertací o komiksu. Debutoval románem “Hotel Lusitano” (1987) a je autorem více než 40 knih, včetně románů, esejí, komiksů a dětské literatury. Jeho tvorba byla přeložena do mnoha jazyků a získala ocenění jako Prémio Pen Clube Português za román “Dádiva Divina” (2005) a Prix Utopiales za nejlepší zahraniční román pro francouzské vydání “A Instalação do Medo” (2017). Tento román vyšel také u nás v překladu Martiny Čáslavské pod názvem “Instalace strachu” (Bourdon 2024). Kromě literární činnosti působil Rui Zink jako hostující profesor na univerzitách v USA. Je také výraznou osobností v portugalském veřejném prostoru, na svém facebookovém profilu se svérázně a s humorem vyjadřuje k aktuální situaci.

PLAV: Fašismus se nás snaží zjednodušit na kreslené postavičky. Rozhovor s Ruiem Zinkem pro časopis PLAV.